Řízení rizik – Risk management

Maxima pojišťovna a.s. věnuje pozornost řízení rizik v postupném přechodu na ERM. Základní funkcí finanční instituce na současném trhu je řídit riziko. Znamená to posoudit cenu, diverzifikovat, zajistit a monitorovat riziko efektivněji, než tak může činit zákazník či konkurence.

Základními prvky procesu jsou:

1. pojistná rizika
2. tržní rizika
3. úvěrová (kreditní) rizika
4. operační (provozní) rizika
5. riziko likvidity

a. Pojistné riziko

je charakterizováno především jako riziko spojené s nejistotou budoucích výplat pojistných událostí. Risk management se stal nedílnou součástí pojištění majetku a odpovědnosti nejen v rámci pojištění velkých průmyslových podniků, ale také menších podnikatelským subjektů. Cílem řízení pojistných rizik je ochránit pojišťovnu před možnými a zbytečnými ztrátami v případě předvídatelných škodních událostí a systematicky zkvalitňovat portfolio společnosti. Základním dokumentem v této oblasti jsou „pravidla opatrného podnikání“ – dokument, který stanovuje vlastní vrub pojišťovny na jednotlivých rizicích a pravidla úpisu rizik. Vedle klasických nástrojů hodnocení rizika, především v oblasti požární bezpečnosti, rozšiřuje risk management svoje hodnocení i na jiné druhy možných nebezpečí, včetně analýzy informací o nebezpečí povodní a záplav pomocí systému FRAT. Pozitivně se projevuje prohlubování vzájemných vazeb s likvidací pojistných událostí, jehož výsledkem jsou další informace nezbytné pro hodnocení a ovlivňování rizik, spolupráce se zajistiteli ve všech oblastech pojistného rizika.

b. Tržní riziko

představuje potenciální ztrátu, která vyplývá ze změn podmínek na finančním trhu. Jednotlivými tržními faktory jsou zejména úrokové sazby, směnné kurzy, ceny akciových instrumentů a volatility těchto veličin. Společnost je vystavena tržním rizikům vyplývajícím z držby investičních instrumentů denominovaných v různých měnách obchodovaných na různých trzích. Vedení společnosti však neočekává vznik významných ztrát. U aktiv, jejichž hodnota je determinována výší úrokových sazeb, měří společnost míru této závislosti a řídí celkovou expozici portfolia tak, aby byl zajištěn soulad se splatnostní strukturou pasiv. K uvedenému řízení jsou v případě potřeby používány adekvátní nástroje finančního trhu, povolené vyhláškou č. 300 / . Investiční portfolio akciových instrumentů je konstruováno tak, aby byla zajištěna dostatečná míra diverzifikace mezi jednotlivými tituly a trhy.

c. Kreditní riziko

představuje potenciální ztrátu, která by mohla nastat, pokud by protistrany nebyly schopny plnit závazky z uzavřených dohod, nebo by nastala změna jejich kreditního ohodnocení (ratingu). Základním prvkem řízení kreditního rizika je průběžné hodnocení finanční situace emitentů a smluvních protistran s následným nastavením strukturovaných limitů. Vedení společnosti však neočekává vznik významných ztrát, s výjimkou ztrát zohledněných v účetní závěrce.

d. Provozní / Operační riziko

definujeme jako riziko přímé nebo nepřímé ztráty jako výsledku neadekvátnosti nebo selhání vnitřních procesů, lidského faktoru, systémů či vlivů externích událostí. Je zaměřeno na tři základní prvky:

• procesy
• lidé
• systémy
• vnější vlivy

e. Řízení rizika likvidity

Řízení rizika likvidity ve společnosti vychází především z § 13 odst.(9) písm.c) zákona č. 363/1999 Sb.,o pojišťovnictví, který postuluje zásadu likvidity finančního umístění kryjícího technické rezervy požadavkem, aby „v závislosti na charakteru provozované pojišťovací nebo zajišťovací činnosti byla část finančního umístění pohotově k dispozici k výplatě pojistných plnění ve lhůtě stanovené zvláštním právním předpisem“. Riziko likvidity je takové riziko, kdy úhradu závazků nelze provést včasným způsobem za vynaložení přiměřených nákladů. V pojišťovací činnosti jde o závazky především z výplat pojistných plnění a odbytného. Jádrem řízení likvidity jsou týdně aktualizované předpovědi cash-flow zpracovávané pro různé časové horizonty.